Druhý víkendový zápas zlínských Sedících Medvědů po předchozí úvodní prohře s karlovarskými Žraloky začal vzájemným hlídáním, které znamenalo bezbrankové skóre na světelné tabuli po první "plnotučné" třetině. Trenér Vrbka přeskupil kádr, některého obránce poslal vpřed, některého útočníka stáhl do obrany, některému obránci neúspěšně vysvětloval, že obránce má být v obraně. Ve zdánlivém chaosu se najednou objevuje takřka nepostřehnutelné kouzlo. Kapitán má ze zadní linie přehled, pohybuje se s jasnou představou následující akce. Přihrává, rozehrává, blokuje soupeřovy útočníky a znervózňuje kdysi suverénní protihráče. V takové atmosféře začínají i v tomto zápase padat góly - a světe div se! - do sparťanské branky a - světe div se ještě více - ve vlastním oslabení. Nenápadný dříč z otrokovického sídliště, donedávna ještě junior David sekunduje kapitánovi tak úspěšně, že si připíše během jediného zápasu 3 body do kanadského bodování za dvě branky a jednu asistenci. Do stejné tabulky se spolu s ním zapisuje dalších pět hráčů Sedících Medvědů a skóre se opět zapíše do historie českého sledge hokeje (možná světového?) - pětkrát totiž lovil Michal Vápenka ze své branky puk. Zlínský syndrom Sparty.
David Palát v zápase se Spartou exceloval
